Zajištění stěn stavebních jam
Při vyhloubení stavebních jam pod úroveň okolního terénu hrozí sesypání stěn a ohrožení okolních staveb. V zastavěných oblastech není většinou možné stěny stavební jámy svahovat, jsou svislé a v takovém případě je potřeba je zajistit. Podle toho, zda se jedná o zajištění dočasné, nebo trvalé využíváme berlínské pažení (dřevěná výdřeva), injektáž zemin, lanové a tyčové zemní kotvy a geosítě, v kombinaci s litým a stříkaným betonem.
Zajištění stěn stavebních jam
- Berlínské pažení
Záporové neboli berlínské pažení je metoda dočasného hrazení stěn stavebních jam nad hladinou podzemní vody. Ocelové profily jsou osazeny pod úroveň dna budoucí jámy, kde jsou vetknuty a zajišťují stabilitu celé konstrukce s doplněním plošnou výdřevou. Velmi podobnou technikou je mikrozáporové pažení (tzv. Janovské stěny), které využíváme ve stísněných prostorách bez možnosti manipulace s větší stavební technikou.
- Zemní kotvy lanové a tyčové
Zemní neboli horninové kotvy doplňují berlínské pažení a janovské stěny. Používají se pro zajištění stability svahů, skalních stěn a pro kotvení stavebních konstrukcí. Lanové jsou tvořeny z dodávaných pramenců s ochranou, tyčové potom ocelovou tyčí. Kotvy se zavrtávají přímo do horniny, nebo konstrukce a tato technologie je často pojena s injektáží. Typ kotvy, možnost jejího odstranění po ukončení stavby a skrytí hlavy je většinou určena podložím a požadavky daného projektu.
- Geosítě
Technologii geosítí často pojíme s kotvením do svahového tělesa. Způsob zpevnění povrchu svahu vychází z toho, jak je svah namáhaný, jaký má sklon a z jakého je materiálu. Dočasná zpevnění jsou vhodná do doby než povrch poroste vegetace, která funkci zpevnění převezme. V opačném případě využíváme trvalé geosítě, které umisťujeme např. na břehy nádrží a skalní povrchy.